Jsou jen dvě alternativy: za prvé, v Evropském parlamentu sedí úplní idioti, kteří si neumějí dát dohromady dvě a dvě, za druhé, v Evropském parlamentu sedí lidé, které řídí zvenčí – myslím mimo EU – a za pár peněz prodají všechno, resp. schválí takové zákony, na kterých si Evropa poláme nohy.
Nijak jinak si neumím vysvětlit, jak je možné, že z dílny Evropského parlamentu vyjde tzv. klimatický balíček, který počítá s úplným zákazem aut se spalovacími motory včetně hybridů a dokonce i plug-in hybridů již od roku 2035, tedy o 14 let. Ve zmiňovaném klimatickém balíku totiž euroúředníci definovali, že do roku 2030 musí automobilky snížit svou průměrnou flotilovou tvorbu emisí CO2 o 55 procent vůči současnému stavu, tedy roku 2021 a do zmíněného roku 2035 až o 100 %. To je šílené. Já rozumím tomu, že elektromobily potřebujeme, abychom pročistili promořený vzduch ve velkoměstech a městech, souhlasím s tím, že pro velkou skupinu lidí jsou dobrou alternativou, a chápu i to, že za těch 14 let se budou dále vyvíjet samotné elektromobily, infrastruktura, služby související s elektromobily atd., ale absolutně odmítám, že je budeme používat unisono – všichni, vždy a všude.
A to, že tento návrh je nemocný, si nemyslím jen já, ale i velká skupina odborníků. Ti avizují, že sice elektromobily budou mít nulové emise CO2, ale jejich skutečná uhlíková stopa bude dvakrát vyšší, než vypočítal Brusel. Opírají se o to, že velký podíl elektrické energie budeme ještě tehdy vyrábět neekologicky – z uhlí, resp. v jiných tepelných elektrárnách. Vyplývá to iz toho, že velký počet elektromobilů vyvolá zvýšenou poptávku po elektrické energii, což nebude možné vykrýt z obnovitelných zdrojů.
Jiní odborníci varují, že takový zákaz nejen podlomí nohy jednomu z nejdůležitějších průmyslů Evropy – automobilovému průmyslu, ale jej zlikviduje. To bude znamenat kolaps na trhu práce, protože mnohé automobilky, ale zejména firmy navázané na automobilky nepřežijí, ale i ty firmy, které tento šílený experiment přežijí, budou potřebovat výrazně méně zaměstnanců.
Škoda, že se Evropská komise vždy snaží řešit pouze jednu stránku mince – pouze tvorbu emisí, ale zapomíná na eliminaci vzniklého CO2. Možná by stačilo neklučit lesy, chránit stromy a zeleň kolem nás, neměnit úrodná pole na města a obce, na průmyslové parky, na pole plná fotovoltaických panelů či větrných elektráren… A v první řadě by Evropská unie, ale i celý zbytek vyspělého světa mohli dát více peněz na podporu zemí, které si ničí svou přírodu, aby to nemuseli dělat. Darmo si budeme hrát na našem evropském písečku, ke skutečné změně klimatu – ke zvrácení trendu stále větších přírodních katastrof – potřebujeme spolupráci ostatních světadílů. A začít bychom mohli všichni sami u sebe – tím, že budeme dodržovat elementární zásady ekologického chování, například i tím, že nebudeme vyhazovat z aut bordel.
